Zlomyslní čerti zahaleni v kouři, vodníci poťouchle číhající na mostě, tajemné vědmy se vševědoucím pohledem, draci, co nám málem ulítli, rozzářené obličeje dětí, sluníčko a hodně ale fakt hodně lidí. Tenhle obrázek mám v hlavě, když se letos ohlédnu za Strašidelným zámkem.
Bylo toho ale mnohem víc, pojďme se na to spolu podívat:
Strašidelná stezka se letos rozšířila i do prostor bývalého pivovaru pod zámkem. Kvůli tomu jsme nechali zavřít celou ulici pod zámkem a bylo to skvělé rozhodnutí. První návštěvníci totiž přišli už půl hodiny před otevíračkou.
Na pokladně skvěle fungovala Blanka, Saša, Tommy, Vendy a Ema. I v pěti měly holky co dělat, aby stihly odbavit neustálý proud lidí.
Na prvním stanovišti strašidelné stezky čekala ježibaba s ježidědkem z perníkové chaloupky. Poznali jste ježidědka Pavla? My skoro ne:) Jako jeníčkomařenka fungovala Anička, která skvěle zapadla do našeho strašidelného týmu.
Druhé stanoviště si trochu zavařilo. Jesica se totiž k nám přihlásila dobrovolně a (bohužel pro ni) mi sdělila, že dříve hrála v divadelním kroužku. Takže jsem pro ně vymyslela scénku, kdy vlk hledá brýle, aby viděl koho má sežrat. Brýle se naštěstí nenašly, a tak nám i do dalšího roku zůstala celá a neokousaná Karkulka alias naše Monika.
Tmou se bloudilo na třetím stanovišti u bludiček, Marcela, Dita, Denisa a Aneta zářily osvětlené jen lucerničkami. Nikdo se naštěstí neztratil, a tak se můžeme přesunout na další stanoviště.
Tam čekaly vědmy a luštily osud z karet. Marcela, Julie a Zuzana by mohly z fleku otevřít tv kanál Volejte věštce a k tomu jim to moc slušelo.
Zprvu se zdálo, že draci čekající na cestě jen vydají indicii z vajíčka, Karolína s Jardou ale stanoviště pojali po svém a každá skupina dětí dostala k otevírání vajíčka i dračí příběh.
Otesánek nesežral lidi, ale zato snědl hodně dortů. Otesánek přišel až ze Staré Boleslavi, zapůjčený od Klíčku. Na hladký příběh dohlížel náš již bývalý kolega Petr spolu se svou dcerou Adélkou.
Co je ale Otesánek proti přízrakům ve zámecké štole! Až z Liberce k nám přijela skupina strašidel v čele Upíra, který strašil na nádvoří. Zbytek byl právě ve štole a čekal na nic netušící návštěvníky. Na konci štoly čekali skřeti, Linda, Tereza i Vendula neměly vůbec jednoduché stanoviště, vše ale zvládly na výbornou.
Hřbitov bylo úžasné stanoviště plné kostí a i přes malý technický problém si Kristýna poradila.
Nikdo jsme neznali pohádku o Královně Ooně (k dohledání na Netflixu), ale Lenka, Roman a Tomáš si vlastně celé stanoviště připravili sami. A to mi vždycky hrozně baví, když účinkující žijí spolu s akcí.
Po královské návštěvě musíme odejít ze zámku a vydat se za hradby. Přes ulici na mostě totiž čekali vodníci. Lovení klíče všechny bavilo, ale vodníci Michal, Martina, měli večer rukavice docela promočené a sušilo se ještě do druhého dne. Být vodníkem je docela náročné.
Mohli jsme jim poradit, že docela teplo je u čertů. Bylo tam jednak teplo, ale také kouř, že by se dal krájet. Ohně taky bylo dost. Až tolik, že ne všechny děti se odvážily k čertům jít.
Sladkou odměnou už bez strašení byly víly Veronika s Janou. Veronika šila kostýmy celé dva dny a výsledek stojí za to! Spolu s líčením byl jejich vzhled opravdu pohádkový.
O doprovodný program se postarali:
Divadélko v kočárovně i letos skvěle odehrála Zdenka a její loutky
Parní experiment připravil steampunker Miloslav
Dílničky pro děti s Adélou a Terezou
Malování na obličej s Terkou a Věrou
Soutěž Hraj Minecraft vymyslel David, pomáhali mu Radim a Oliver
Děkujeme všem našim úžasným dobrovolníkům!
Zvlaštní poděkování pak patří Markovi Sklenářovi za veškerou techniku a neutuchající pomoc na naší akci: Marku, děkujeme.
Děkujeme všem sponzorům! Vám, návštěvníkům! Další ročník bude 18. října 2025!
